Přeskočit na hlavní obsah

KARMA to je osud, víš?

Vemte si příklad ze mě. Jednou se mi stala taková… taková věc. Však to znáte. Platila jsem u nás v sámošce stokorunou a viděla jsem, že pokladní předchozímu zákazníkovi drobila stovky padesátikorunami, když mu vracela osmset… Když jsem zaplatila, tak jsem ji nabídla, že mám v peněžence ještě 4 stokoruny, jestli je nechce rozměnit, uvítala to a poděkovala mi… No a o den později na mé pokladně podobná situace, měla jsem v pokladním šuplíku poslední dvoustovku, zákazníkovi jsem se zmínila, že už nemám z čeho vracet, že mi chybí dvoustovky, že teda drobné nemusí hledat. No a pak jsem obsluhovala zákazníka stojícího za ním, který to slyšel a po zaplacení mi nabídl, že má dvoustovek plnou peněženku, že mi rád pomůže, vysázel mi dvoustovky za 2 tisíce! 😊 Jestli jste někdy měli prázdné pokladní přihrádky, tak víte, jak moc tohle pomohlo! 😊 A hlavně jsem nečekala, že se mi to tak rychle vrátí, když jsem pomohla jedné pokladní.

Nebo jiná příhoda… Smysl pádlování (střídání odkládacího prostoru na pokladně) nemá asi cenu rozebírat, můžeme se však shodnout, že na některý zakazníky je to jako červený hadr. Kolegyně na druhé pokladně zákazníkovi lifrovala zboží do vzdálenějšího oddílu, zákazník to těžce nesl a začaly vzduchem lítat kur*a, pi*a na adresu pokladní, takže jákakoli omluva a žádost o pochopení v tuto chvíli byly bezpředmětné, byl tak nasupený, že se pro své zboží natahoval přes přední oddíl, aby nemusel udělat krok navíc. V tu chvíli stál ve frontě u první pokladny típek, který ironickým roztomilým hlasem řekl: „Áááá, pán se špatně vyhajal.“, aby se zastal kolegyně, která byla vystavena urážkám. Tou hláškou rozsekal jak obě pokladní, tak lidi ve frontě, prostě se nešlo ubránit smíchu. Jen zákazník se nesmál, začal se svým zbožím házet do tašky tak, že si natloukl rajčata, sice to korunoval obviněním, že tím pokladní házela a že si bude stěžovat, ale karma byla v tuto chvíli zdarma.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

No, jo v Albertě…

Ve frontě stojí takový dva staří pánové, evidentně se znaji, začínám obsluhovat toho prvního a povídám: „ Dobrý den, máte aplikaci Lidlu plus? “ „ Ne nemám, je pomalá, to ta albertovská je rychlejší. “ a ten druhej pán na toho prvního: „ No jo, ale v Albertě zas nemají takový krásný prodavačky. “ ❤ 😃

Pionýrky, svazačky a ženy Míru

Já se z toho mýho zákazníka, staršího svobodnýho pána, který mě nešetří básničkama asi zblázním. 😂 Včera mě hledal na pokladně, kdepak je ta Zuzana, jestli má odpolední, že prý pro mě má básničku. Ale to bych nesměla mít skvělou kolegyni, která když ho odbavila na pokladně, tak mě vytáhla ze zázemí, kde jsem čekala na čipnutí a udělala mu radost. No a jak jsme se na sebe dívali před pokladnama, tak mi tu básničku střihl, v podstatě mi chtěl zalichotit a uvést do rozpaků zároveň jinak si neumím vysvětlit, proč mi tohle říkal: „Já vím, že pionýrky určitě nepamatujete, že jste byla na houbách, ale poslouchejte: My jsme malé pionýrky máme ještě malé dírky až budeme svazačky budem prc*t za kačky až budeme ženy míru budeme mít velkou díru.“ Kdyby jen věděl, že jsem ještě stihla být tou pionýrkou, že ten jeho odhad nebyl tak přesný.... 🙈😂😂😂😂

Ach ty děti…

Nedávno na mé pokladně okřikoval své ani ne pětileté děti tatínek, že by se jeden ustrnul, pořád mu někam couraly, kam neměly a on z toho byl značně nervozní. Bylo vidět, že by nákup chtěl mít co nejrychleji za sebou, stoupnul si přede mě a očima nálehal, ať si pohnu. A jak tak důrazně po těch dětech křičel, tak jsem se přistihla, že jsem měla strach udělat při markování chybu, abych jednu taky nechytla. ☺