Kolegyně zdraví zákazníka: „Dobrý den…“ ale než to stačí doříct celé, tak zákazník na ni: „Aplikaci nemám!“, a když na to kolegyně: „Co prosím?“, tak jsem se musela začít smát, protože mi bylo jasný, že to přeslechla a zákazník to bude muset znovu zopakovat. „Aplikaci nemám, chtěl jsem vám jen ušetřit hlasivky!!!!“ Zrovna když zákazník šetří hlasivky pokladní, tak ona neslyší, no nezabili byste ji? 😃 😃 Většinou pozoruji, že takové šetření našich hlasivek ze stran zákazníků způsobuje, že si kolem toho povíme víc, než kdybychom tu slavnou větu na aplikaci dořekli celou. 😃 😃 Takže o žádném šetření nemůže být řeč. 😃 😃
Já se z toho mýho zákazníka, staršího svobodnýho pána, který mě nešetří básničkama asi zblázním. 😂 Včera mě hledal na pokladně, kdepak je ta Zuzana, jestli má odpolední, že prý pro mě má básničku. Ale to bych nesměla mít skvělou kolegyni, která když ho odbavila na pokladně, tak mě vytáhla ze zázemí, kde jsem čekala na čipnutí a udělala mu radost. No a jak jsme se na sebe dívali před pokladnama, tak mi tu básničku střihl, v podstatě mi chtěl zalichotit a uvést do rozpaků zároveň jinak si neumím vysvětlit, proč mi tohle říkal: „Já vím, že pionýrky určitě nepamatujete, že jste byla na houbách, ale poslouchejte: My jsme malé pionýrky máme ještě malé dírky až budeme svazačky budem prc*t za kačky až budeme ženy míru budeme mít velkou díru.“ Kdyby jen věděl, že jsem ještě stihla být tou pionýrkou, že ten jeho odhad nebyl tak přesný.... 🙈😂😂😂😂
Komentáře
Okomentovat