Čím dál víc si na pekárně připadám jako vlk v digitální hře Nu pagadi, jen s rozdílem, že nesbírám vajíčka od čtyř slepiček , ale zachytávám potenciální FA (rozuměj chybějící artikl) ze tří regálů pekárny - našeho BBA, baleného a dodavatelského pečiva. A místo zajíce na mě zvoní automat na lahve (pro naši hru bychom ho spíše využili jako „čtvrtou snášející slepici“) Začátek je pro mě pozvolný, stíhám odchytávat, s pokročilou hodinou, resp. s vyšším skóre, se ovšem tempo vražedně zvyšuje a bez ztráty „vajíčka“ se to neobejde. Mám jen tři vajíčka k dobru, nad kterými revizák na dostupnost přimhouří oko, soustředím se tedy na koordinaci pohybů, neboť jedno zaváhání a FAčka se sypou. Kdyby to tak šlo pauznout. Blíží se konec hry a s překonanou hranicí 999 se dostavuje úleva a dobrý pocit... Tahle hra mě neskutečně baví, i když je to hodně náročný, tak si ji s chutí zahraju znova, abych si vylepšila či nahrabala skóre. V tomhle tom jsem docela velký zarputilec. Pamatuji dobu, kdy jse