Přeskočit na hlavní obsah

Pracovní úraz II.

„Na Bělehrad!“ Jak by řekl Švejk... 😁 Aneb, když v práci nedáváte pozor a necháte nohu tam, kde nemáte. Je to má první zlomenina v životě a druhý pracovní uraz v Lidlu. V podstatě jsem naplnila tabulku statistiky, kdy mezi nejčastější pracovní úrazy v Lidlu se řadí řezné rány, zlomenina kotníku a popáleniny (pár záseků na ruce už taky mám). Oba kotníky na jedné noze jsou zlomený, což jsem nečekala, myslela jsem si, že je to naražený a že to za chvíli rozchodím. Bolí to jako čert. Je to takový zvláštní pocit, když do práce jdete po svých a domů se vracíte o berlích. Na pohotovosti jsem strávila 2 hodiny, když viděli mou jmenovku a pracovní oblečení, tak si prve mysleli, že jsem pošťačka, ale když jsem jim řekla, že jsem z Lidlu, tak hned to bylo jak se jim dobře v Lidlu nakupuje, a kdy postavíme nový Lidl v Přerově, a že platí dobře své zaměstnance (takže PR funguje na výbornou), no a taky mi stačili vyčinit, že prostě tu karamelovou zmrzlinu máme pořád vyprodanou! 😂 Pobavilo mě, když jsem šla na první rentgen, že jsem musela podepsat papír, že nejsem těhotná a když jsem za půl hodinu šla na druhý, tak znovu ten papír, prý jestli jsem mezitím neotěhotněla. 😆😆 Prostě byrokracie. No takže mám na prázdniny vystaraný, sbohem krátké výšlapy, sbohem pivní zahrádky, sbohem práce a moji skvělí kolegové a zákazníci, teď bude ta pravá karanténa, asi si projdu doma očistcem.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

No, jo v Albertě…

Ve frontě stojí takový dva staří pánové, evidentně se znaji, začínám obsluhovat toho prvního a povídám: „ Dobrý den, máte aplikaci Lidlu plus? “ „ Ne nemám, je pomalá, to ta albertovská je rychlejší. “ a ten druhej pán na toho prvního: „ No jo, ale v Albertě zas nemají takový krásný prodavačky. “ ❤ 😃

Pionýrky, svazačky a ženy Míru

Já se z toho mýho zákazníka, staršího svobodnýho pána, který mě nešetří básničkama asi zblázním. 😂 Včera mě hledal na pokladně, kdepak je ta Zuzana, jestli má odpolední, že prý pro mě má básničku. Ale to bych nesměla mít skvělou kolegyni, která když ho odbavila na pokladně, tak mě vytáhla ze zázemí, kde jsem čekala na čipnutí a udělala mu radost. No a jak jsme se na sebe dívali před pokladnama, tak mi tu básničku střihl, v podstatě mi chtěl zalichotit a uvést do rozpaků zároveň jinak si neumím vysvětlit, proč mi tohle říkal: „Já vím, že pionýrky určitě nepamatujete, že jste byla na houbách, ale poslouchejte: My jsme malé pionýrky máme ještě malé dírky až budeme svazačky budem prc*t za kačky až budeme ženy míru budeme mít velkou díru.“ Kdyby jen věděl, že jsem ještě stihla být tou pionýrkou, že ten jeho odhad nebyl tak přesný.... 🙈😂😂😂😂

Ach ty děti…

Nedávno na mé pokladně okřikoval své ani ne pětileté děti tatínek, že by se jeden ustrnul, pořád mu někam couraly, kam neměly a on z toho byl značně nervozní. Bylo vidět, že by nákup chtěl mít co nejrychleji za sebou, stoupnul si přede mě a očima nálehal, ať si pohnu. A jak tak důrazně po těch dětech křičel, tak jsem se přistihla, že jsem měla strach udělat při markování chybu, abych jednu taky nechytla. ☺